Odborné termíny byly převzaty z publikace kolektivu autorů členů řemeslné rady CKPT - Pravidla pro provádění a narvhování střech.

Hydroizolační (vodotěsnící) konstrukce
Hydroizolační konstrukce zabraňuje pronikání atmosférické, provozní nebo technologické vody do střechy nebo do prostředí pod ní. Stejný význam má pojem hydroizolační konstrukce. Plošné hydroizolační prvky hydroizolační (vodotěsnící) konstrukce se nazývají hydroizolačními (vodotěsnícími) vrstvami.
Hydroizolační konstrukce střech se řeší jako povlakové nebo jako skládané. Povlakové hydroizolační konstrukce se vytvářejí z hydroizolačních materiálů trvale hydroizolačně spojených.. Plocha, spoje i napojení povlakových hydroizolačních konstrukcí jsou vodotěsné, odolávají stojící vodě. Skládané hydroizolační konstrukce se vytvářejí z hydroizolačních materiálů tak, že spoje materiálu ani napojení na související konstrukce nejsou vodotěsné a odolávají jen volně stékající vodě. Skládané hydroizolační konstrukce jsou funkční jen pro dostatečném sklonu.

Skládaná střešní krytina
Skládaná střešní krytina je hydroizolační (vodotěsnící) konstrukce vytvořená z krytinových prvků položených se vzájemným překrytím a z krytinových doplňků. Podmínkou použití skládané krytiny je dostatečný sklon střešní plochy podle typu krytiny. Těsnost krytiny pro dopadající a stékající vodu se zajišťuje profilací krytí nových prvků (zámky, drážkami) v překrytí nebo těsněním nebo dostatečným rozměrem překrytí. Skládané krytiny mají různou míru těsnosti proti dešti a vodě. Skládaná krytina za určitých klimatických podmínek, které se při užívání stavby vyskytují, není těsná vůči vodě působící hydrostatickým tlakem, vůči polétavému sněhu či vůči větrem hnanému dešti. Obvykle není těsná ani proti pronikání prachu. Za součást krytiny se při posuzování její těsnosti považují i prvky z jiných materiálů použité ve stycích střešních ploch a v napojeních na související a prostupující konstrukce. Napojení těchto prvků s krytinou se obvykle řeší překrytím.

Doplňková hydroizolační (vodotěsnící) konstrukce
Hydroizolační (vodotěsnící) konstrukce , která zachycuje a odvádí vodu proniklou pod skládanou krytinu.

Sklon střechy
Sklon střechy je sklon střešní konstrukce (krovu) vůči vodorovné rovině. Velikost sklonu střechy je vyjádřena úhlem mezi vodorovnou rovinou a střešní plochou ve stupních nebo jako stoupání střešní plochy od vodorovné roviny v procentech. Sklon povrchu krytinového prvku je po osazení do krytiny vždy o něco menší než je sklon vlastní střešní konstrukce.

Bezpečný sklon krytiny (BSK)
Bezpečný sklon krytiny (BSK) je sklon střešní plochy, při kterém je krytina v charakteristickém výseku střešní plochy bez prostupů a napojení těsná pouze proti volně dopadajícímu dešti a volně stékající vodě.

Mezní sklon skládané krytiny (MSK)
Mezní sklon skládané krytiny (MSK) je nejmenší možný sklon střešní plochy, při kterém je přípustné krytinu použít. Je nepřípustné, aby na površích skládané krytiny dlouhodobě stála voda z důvodu trvanlivosti a vzhledu jejich povrchových úprav. Jedním z kritérií pro určení mezního sklonu je dosažení sklonu, kdy některé části povrchu krytiny určené k odvodu vody vedou vodu proti směru spádu střechy, tedy pod krytinu.

Doplňková hydroizolační vrstva (DHV)
Doplňková hydroizolační vrstva (DHV) se zřizuje pod střešní krytinu jako doplňková opatření k ochraně proti vodě proniknuvší pod krytinu nebo zkondenzované na spodním líci krytiny. DHV se navrhuje podle části 2 Pravidel.

Nosné konstrukce (vrstvy) krytiny
Nosné konstrukce krytiny slouží k položení a připevnění krytin a přenáší veškerá zatížení na krytinu působící. Nosná konstrukce musí odpovídat použitému typu krytiny.

Střešní prostupy
Střešní prostupy jsou konstrukce či konstrukční díly, které prochází střešní plochou jako např. odvětrávání kanalizace a VZT, komínová tělesa, anténní průchody, výstupy na střechu atd.

Lemování
Lemování jsou stavební konstrukce nebo díly, kterými se provádí přípoje krytiny na související konstrukce (prostupy, stěny vyšších částí stavby apod.) nebo ukončení střešních ploch. Jejich tvar a provedení musí odpovídat použitému materiálu krytiny.

Nároží
Nároží střechy je vnější šikmá průsečnice dvou sousedních střešních ploch.

Úžlabí
Úžlabí je vnitřní šikmá průsečnice dvou sousedních střešních ploch.

Hřeben
Hřeben je vrcholová průsečnice dvou střešních ploch.

Okapová hrana
Okapová hrana je spodní okraj střešní plochy.

Štítová hrana
Štítová hrana je boční okraj střešní plochy.

Pultová hrana
Pultová hrana je horní okraj pultové střechy.

Užívání stavby
Užíváním stavby se rozumí stávající nebo projektované užívání, např. pro bydlení, skladování, práci atd.

Střešní doplňky
Střešní doplňky jsou konstrukce nebo prvky umístěné na střechu a zabudované do krytiny, které se podílejí na zajištění funkcí střechy. Jedná se např. o sněhové zachytávače, prvky umožňující pohyb po střeše, bezpečnostní háky apod.

Systémové tvarovky
Systémové tvarovky se obvykle shodují svým tvarem, barvou a vlastnostmi s hlavními znaky materiálu (krytiny). Jsou výrobcem krytiny určeny k řešení okrajů a přípojů krytiny. V případě jejich nahrazení jinými materiály nebo konstrukcemi je třeba zajistit srovnatelnou funkčnost a ověřit vliv na záruku výrobce krytiny.

Systémové doplňky pro DHV
Jsou výrobcem materiálu pro DHV určeny k řešení spojování, okrajů, k opravám, k napojování na navazující a pronikající konstrukce a prvky, popřípadě k podtěsnění kontralatí. V případě jejich nahrazení jinými materiály nebo konstrukcemi je třeba zajistit srovnatelnou funkčnost a ověřit vliv na záruku výrobce materiálu pro DHV.

Separační vrstva
Podle ČSN 73 1901 vrstva střešního pláště oddělující dvě vrstvy z výrobních, mechanických, chemických nebo jiných důvodů nebo zajišťující přerušení kapilárního transportu vody mezi nenasáklými vrstvami nebo oddělující sypké materiály, které se nemají mezi sebou smísit.

Střešní dutina
V některých šikmých střechách se mezi DHV a tepelněizolačním pláštěm vytvářejí volné prostory. Pod hřebenem, pokud je tepelněizolační vrstva položena na kleštinách krovu, a u okapu, pokud je tepelněizolační vrstva vložena do stěny ohraničující podkrovní obytný prostor vznikají při použití jakéhokoli DHV střešní dutiny trojúhelníkového průřezu.V případě bungalovu je střešní dutinou celý prostor mezi DHV a tepelněizolačním pláštěm. Obdobou střešní dutiny je nezateplená půda, přístupný prostor mezi hydroizolační konstrukcí a stropem nad posledním podlažím.

Vzduchová vrstva větrná
Vzduchová vrstva napojená na vnější prostředí přiváděcími a odváděcími otvory.

Vzduchová vrstva nevětraná
Vzduchová vrstva mezi dvěma vrstvami uzavřená vůči vnějšímu prostředí nebo bez účinného větrání.

Větrotěsnící vrstva
Funkční vrstva nacházející se na exteriérové straně tepelné izolace, která přispívá k zajištění ochrany tepelné izolace před ochlazováním vlivem náporu větru a proudění vzduchu. Takovou vrstvu obvykle zajišťuje DHV s těsnícími spoje a napojením na prostupující konstrukce.